Seznamovací pirátská hra Plumlov

přidáno: 17. 5. 2014 5:07, autor: Přístav Tamatea   [ aktualizováno 17. 5. 2014 5:07 ]


7. 11. 2012

   Nejspíše proto, že nám sv.Jiří (patron skautů) přál, nebo je to počasím, se nám vodní skautstvo na Hané rozmnožilo. A abychom se navzájem seznámili, sešli jsme se 22. září na základně Kajuta na Plumlově.    Br.lodivod Montér si tu pro všechny připravil dvoudenní pirátskou hru o sladký poklad.

   Sjelo se tu 20 dětí ze Ptení, Plumlova a Vrbátek. Počasí bylo poněkud vlhké, a tak se nejprve hrálo a malovalo pod střechou společenské místnosti. Když pak přestalo pršet, začaly se hrát různé hry venku. Mezitím se připravila naše nová kamarádka “rafťulka Boubelka”. Náš nový žlutý raft. Po nafouknutí byla Boubelka představena všemu našemu lidu vodáckému.

   Oběd se nám trochu zdržel a tak jsme si zatím dali gulášovou polévku. A potom se to stalo. Všichni se shromáždili na břehu Podhradského rybníka, kam Boubelka připlula s pirátským kapitánem Černým Chiakseem, který vyhlásil hon za pokladem. Všechny pak povozil na Boubelce.

   Děti se rozdělili do čtyřech posádek a hon mohl začít. Ale nejdřív jsme si dali oběd. Po špagetách s milánskou omáčkou se jen zaprášilo.

   Nejprve jsme přinesli Boubelku, a potom se posádky se střídaly na různých stanovištích, kde si mohly ledacos vyzkoušet, a hlavně za to sbírat body a získat tak časovou výhodu při vlastním hledáním pokladu.

   Mimo jiné si tu posádky zkusily lasování, lanové lávky, nebo odstředivou sílu při překonávání pružnosti gumového lana.

   To už se stmívalo a my se chystali k večeři. Protože bylo všechno dřevo důkladně mokré, museli jsme oželet opékání špekáčků a ty místo toho uvařit na sporáku. Nikomu to, myslím, moc nevadilo.

   Večer se hrálo na kytary a zpívalo a povídalo a pak zalézalo do spacáků a pak ještě zase povídalo a nakonec i spalo.

   Ráno jsme vstali, dali si rozcvičku a pak hurá na snídani. Vánočka s máslem a teplým čajem byla každému milá a chutná.

   Po snídani byl nástup, na kterém proběhlo vyhlášení výsledků bodování a gratulace dvou oslavenců narozeninových. Potom už začal vlastní hon za pokladem. Podle toho, kolik jednotlivé posádky získali bodů, vyrážely hledat ukrytý poklad.

   Ten byl objeven, vyzvednut a po zásluze rozdělen mezi všechny a nakonec i sněden.

   Čas nezadržitelně letěl a my museli vše rychle uklidit, sbalit spacáky (to bylo u většiny, co je měli nové, velmi náročné) a pak už začali přijíždět rodiče k vyzvednutí svých pirátů.