Když nám tleská Karlův most

Velký závod skautských pramic Napříč Prahou - Přes tři jezy se koná každý rok, vždycky na Svatého Václava, tedy 28. Září. Závodu se může zúčastnit kdokoliv na jakékoliv lodi, pokud splní přísné podmínky pro plavbu. Závod je rovněž mistrovstvím republiky pramic P550  (skautská pramice). Kromě asi 105! skautských pramic ze všech koutů republiky, se v jiných kategoriích zúčastnilo přibližně 800!! dalších lodí různých typů, od kajaků přes kanoe, rafty až po plovoucí velrybu.  

Ze startu závodu na Císařské louce je nutné projet tři velké propusti na Vltavských jezech a to Štítkovskou, Staroměstskou (před Karlovým mostem) a Helmovskou, která je asi 500 m před cílem na Štvanici. Průtok na Vltavě byl v průběhu závodu snížen na 130m3/s z asi 200m3/s, které Vltavou protékaly ještě den před závodem. Ale i tak to byl docela mazec, protože normální průtok Vltavou je kolem 60m3/s. Akci na jezech pak zajišťoval jednak tým dobrovolných záchranářů a ve spolupráci s HSSK také tři týmy profesionálních hasičů-záchranářů.

Letošní účast na třech jezech byla pro naše dva kapitány povinná, protože to byl poslední parametr k získání kvalifikace pro pořádání skautských vodáckých akcí na divoké vodě. Helču nakonec skolila chřipka, takže jel jen Bimbo. A protože by byla škoda toho nevyužít, tak byla pečlivě vybrána posádka pro úplně první splutí Tří jezů vodními skauty z Vrbátek! Posádka skládající se z Kamčatky, Sršně, Madam, Avatarky a Kečupa, přijela ráno v 9 hodin do Prahy na Císařkou louku. Atmosféra nadšených skautů byla znát na každém kroku, my to pojedeme poprvé, takže nervozita je značná. Posádka a hlavně nervózní kormidelník sbírá rady od zkušených matadorů a je připravena se zúčastnit, nechat se zcákat, zalít vodou, případně potopit, ale je pevně rozhodnuta to nevzdat a dojet do cíle na jakémkoliv místě….

No a dále už je to reportáž, tak jak jsem ji zachytila z vyprávění posádky.

„První jez jsme projeli úspěšně, i když jsme nabrali asi tak 30 l vody. Kečup jako „pumpař“ se plně osvědčuje, u dalšího jezu u Karlova mostu je loď suchá. Dokonce se probojováváme v naší kategorii dopředu a předjíždíme pár pramic.

Propust Staroměstského jezu je sice široká, ale neuvěřitelně krátká a s velkým spádem. Ještě ze vzdálenosti dvaceti metrů není vidět spodní část propusti. Je slyšet jen hukot vody, který se snaží posádka překřičet povelem: „hop, hop, hop…“ Pádla se zakusují v pravidelném rytmu do zrychlujícího se proudu vody. A je to tady! Loď se přehoupne přes hranu propusti a s cáknutím dopadne zpět. Mohutná vlna pod propustí připomíná kotel vařící vody. Projíždíme jí jako nůž máslem, ale bohužel mimo ideální stopu. Vlna nás zalévá od přídě po záď. Kečup kýbluje jak hasičská stříkačka, ale vody v lodi už je příliš. Za vlnou musíme z lodi ven. Záchranáři se tetelí blahem, jak si připíší další bod za zachráněnou posádku. Nechat se zachránit ovšem znamená nechat se diskvalifikovat! A tož to teda nee! Takže na otázku: „Chcete zachránit?“ odpovídá celá posádka unisono:„NEEEE!“ Navíc s poukazem na to, že o kousek dál mají jinou loď k záchraně. Jsme sice trošku zklamaní, že se nám nepodařilo projet, ale nevzdáváme to!  Přímo pod Karlovým mostem, který je plný turistů, vyléváme vodu. Je nám trochu trapně, že na nás čučí půlka Prahy, ale co už. Nakonec nasedáme zpátky na loď a vztyčeným V signalizujeme, že jsme OK (čti ok ne oukej J). V tom okamžiku se z Karlova mostu ozývá bouřlivý potlesk. Jako by do nás nalili živou vodu, dokázali jsme se to! Vyrážíme dál a snažíme se dohnat ztracený čas. Cestu nám křižují velké vltavské parníky, které se z vody zdají být ještě větší než ze břehu. Dodržujeme pravidla plavební bezpečnosti a dáváme jim přednost. Jejich kapitáni jsou velmi ohleduplní a plují tak, aby té skrumáži malých lodiček nedělali příliš velké vlny. Třetí  Helmovská propust je dlouhá a mělká a celkem bez problémů jí proplouváme a nakonec úspěšně projíždíme  cílem.“  

Posádka je plná emocí, zážitků, mokrá a trochu unavená. S nadšením se vrací zpátky domů a cestou plánuje další plavbu v příštím roce!

Tak AHOJ, Praho! Nashledanou za rok…..

                             reportáž napsala Rita Dajána Holoubková